Hádat se musíte umět, konstruktivní hádka, jak na ni? Poradíme.

1. Hádka se má odehrávat jen po předběžné dohodě. Znamená to, že ten, kterému něco nevyhovuje, řekne parterovi, že má něco co chce s ním řešit. Proto je důležité dopředu si určit čas a místo hádky, aby nedocházelo k hádce před dětmi, či rodiči, nebo tehdy, kdy má přijít návštěva nebo je třeba jít do divadla.

2. Hádka se má konat co nejdříve po kritické události. Je to proto, aby za nějaké 2 až 3 týdny jeden z partnerů nevybuchl a nevykřičel staré křivdy, přičemž druhý partner si nemusí absolutně na danou věc vzpomenout.

3. Ten kdo hádku začíná si má dopředu ujasnit, oč jde a čeho chce dosáhnout.

4. Cílem hádky není porazit druhého, ale společnými silami zvládnout problém.

5. V hádce se mají dodržovat pravidla fair-play, čestné hry. Podobu manželské hádky tedy nesmíme:

• nadávat partnerovi a urážet ho,
• hrozit sebevraždou či rozchodem
• používat rány pod pás např: nezakoktej se (když má parter poruchu řeči) ponižujícím způsobem komentovat fyzický vzhled partnera, jeho schopnost úsudku nebo spochybňovat jeho inteligenci.
• používat fyzické násilí urážet a negativně se vyjadřovat o tchýních /tchánech/nebo jiných příbuzných a známých, které má partner rád.
• Vytahovat staré hodněkrát vysvětlené věci
• být vulgární
• zobecňovat a požívat slovíčka nikdy, vždy, stále, ani jednou, tisíckrát…,
• odejít dříve, než dospějete ke shodě

Častou otázkou klientů je, jestli můžou probíhat rodičovské hádky před očima dětí. Opět je důležité, k čemu hádka slouží. Když se vní rodiče urážejí, když probíhá jako v našem případě, tak odpověď zní NE. Jde o to jestli dítě vnímá hádku jako zlo, nebo, že za ni například může. Hodně krát se stává, že rodiče v hádce obviňují svoje děti – “to kvůli nim se hádáme, nebo kvůli nim utrácíme tolik peněz“ Tehdy dítě vnímá hádku jako zlo. Hádka je řešením konfliktů a když se dítě v rodině nenaučí správně řešit konflikty a je zapojováno do vzájemného osočování se rodičů, nezíská správné zkušenosti jak řešit konflikty ani ve svém budoucím partnerském životě. Dítě by mělo mít pocit, že je milované přijímané s láskou a občasné konflikty je třeba řešit a je třeba to dělat konstruktivním způsobem co mu může pomoci i při zvládání problémů v životě. Hodněkrát slyšíme od lidí, že jsou nejraději, když se můžou konfliktu vyhnout, aby se stím nemuseli vůbec zaobírat. Není to však možné, protože čas od času se v každém vztahu konflikt vyskytne. Není možné se vyhnout hněvu, protože hněv je normální součástí emocionálního života každého člověka.To znamená, že hněv jako takový není zlý, zlý je způsob jakým svůj hněv „vyjádříme“ a jak běžně hádky a spory řešíme.