Už nemiluji svého manžela, když láska zrezaví….

holding-hands-1031665_1280

Už třetí rok jsem v důchodu. Já se starám o celý chod domácnosti, zahradu a nemohoucí rodiče, manžel podniká. Pracuje nejen celý týden ale i o víkendech. Stále je unavený, přetažený a nemá na nic čas. Na procházku, do divadla nebo na dovolenou jedeme tehdy a tam, kde on chce a kdy může. Já se mám jen trochu přizpůsobit a být tolerantní, on přece vydělává…

Naše manželství se po 35 letech soužití ocitlo ve vážné krizi. Společné stáří jsem si představovala jinak. Cítím se bezmocná. Co mám dělat?

Anna

Odchod do důchodu je pro člověka zlom. I když je často netrpělivě očekávaný jako zasloužený oddych po celoživotní práci, přece přináší i hodně negativního. Člověk zvyklý na pravidelný režim, spěch, pocit důležitosti a radost z dobře vykonané práce se může cítit neužitečný, prožívat prázdnotu, bez smyslu života. Proto si každý hledá něco, čím by svůj život smysluplně zaplnil. Pro někoho je to záhradka, pro jiného opatrování vnoučat, pro dalšího cestování, někdo si najde práci alespoň na částečný úvazek…

I vy s manželem jste si svůj život naplnili – každý po svém. Vy máte domácnost, záhrádku, rodiče – a manžel podniká. Zdá se, že on je spokojený, Vy však ne. Příčin může být několik. Možná svůj život vnímáte jako samou povinnost, cítite se přepracovaná. Možná nemáte čas na svoje záliby. Možná se cítite sama, chtěla by jste být více se svým manželem. Možná se oproti manželovi cítite méněcenná, když on vydělává. Možná mu závidíte, že se může věnovat tomu, co ho baví. Třeba máte pocit, že na všechno sama nestačíte a že by vám měl pomáhat. A možná jsou příčiny jiné nebo je jich více, to však z těchto pár řádků jde těžko zjistit.

Povinnosti

Když máte pocit, že váš život je samá povinnost – jsou to skutečně jen povinnosti, nebo to všechno děláte ráda? Záhrádka je pro mnoho lidí opravdovým koníčkem, kterého se nedokážou vzdát, ani když jim zdraví už moc neslouží, a dokážou si při takové práci výborně oddychnout. Pokud je to tak i u vás, možná pomůže změna pohledu – vždyť na záhrádce pracovat nemusíte, ale chcete.

Když je to však pro vás větší starost než radost, co vás nuti k tomu, aby jste tam pracovala? Záhradku můžete prodat, pronajmout, přenechat dětem… Nebo na zahrádce vysadit trávník a pěstovat květy a oddychovat… A co se týká opatrování rodičů, nepíšete, nakolik je jejich stav vážný, ani jestli jste na to sama, nebo máte sourozence, kteří by mohli přiložit ruku k dílu. Dnes už je i spousta různých opatrovatelských služeb, které by vám mohly alespoň částečně pomoci. Možná si na sebe berete až moc velké břemeno.

Máte pocit, že hodně pracujete a chtěla by jste, aby vám manžel trochu pomohl? Potom by bylo dobré si promyslet, čím by jste volný čas naplnili. Co by jste chtěli dělat? Někteří lidé totiž neví, čím zaplnit den. Možná když si promyslíte tuto otázku, najdete si i při vašich povinnostech dostatek času na realizaci toho, co vás baví, případně na odpočinek.

Anebo máte jen pocit, že jste málo se svým manželem? A zkusila jste mu o svých pocitech říct? Totiž když poslouchá jen výčitky, že doma nic neudělá, je jasné, že ho to rozzlobí, protože má pocit, že dělá pro rodinu až moc – a nedostává se mu za to díků, jenom kritika. Cítí se potom stejně jako vy – přepracovaný a neuznaný. Úplně jinak však zní: „Chybíš mi, je mi s tebou dobře a chtěla bych být s tebou častěji…“

Možná ani nejde o to, aby se manžel úplně vzdal práce, jen kdyby si dokázal najít trochu času i na vás. Zřejmě práci potřebuje, aby se mohl realizovat a využil čas. Nebylo by dobré, kdyby o ni najednou přišel. Můžete se však spolu zamyslet nad tím, kolik mu na to všechno stačí ještě sil, a případně se pokusit hledat jiné způsoby, jak by mohl být užitečný – né moc náročné na čas a energii.

Finance

S manželovým podnikáním souvisí i otázka, jak moc vám záleží na penězích,které vydělává. Když jste oba zvyklí na nynější standart, potom je potřeba se smířit s tím, že když manžel pracovat přestane, nebudete si moci dovolit hodně z toho, co je pro vás samozřejmostí. Zkuste si proto popovídat s manželem i o tom, co mu jeho práce dává, jak je pro něho důležitá, jestli je pro něj motivací výdělek, nebo činnost, kterou dělá. Možná, že on si myslí, že musí vydělávat peníze, protože si ho jinak nebudete vážit, nebo je přesvědčený, že právě to se od něj jako od manžela očekává. Možná si neumí představit, čím jiným by mohl být užitečný, čím si zaplnit den. Nemůžete od něho chtít, aby ho bavilo to, co baví vás. Zkuste si proto popovídat bez útoků, a poslouchat jeden druhého, čím žije, jak si představuje svůj další život.

Možné je i to, že si jen nemáte s kým popovídat – a svalujete vinu na svého manžela. On vám však nemůže být stále po ruce, být vám společníkem, utěšitelem, poradcem v každé chvíli. Proto by bylo dobré věnovat trochu času setkáním se s přítelkyněmi, případně s příbuznými, se sourozenci, dětmi, vnoučaty… Když budete v tomto statečnější, nebudete klást takové velké břemeno na svého manžela. Možná se vám potom oběma uleví a budete spolu raději.

Když máte kolem domácnosti a rodičů skutečně tolik práce, že vám nezůstane čas na vaše koníčky, případně i dokonce manžel má zájem na tom, aby záhrádka fungovala, a nutí vás na ni pracovat, zkuste se spolu dohodnout na nějakém rozdělení prací. Tak, jak on si může vybrat, jestli bude podnikat nebo ne, máte i vy právo na volný čas, který můžete využít podle své chuti. Když on trvá na tom, že podnikat bude, protože ho to baví, a přitom jeho příjem skutečně nepotřebujete, potom můžete vy trvat na tom, že budete chodit na výlety s klubem důchodců – a práci v domácnosti si musíte rozdělit. Někdy stačí snížit nároky. Nemusí být všechno stále tip-top – a ani manžel nemá právo to očekávat, když vám nepomůže, protože nevytvoří přijatelné podmínky.

Každý z nás je jiný. Tak jak jeden potřebuje procházky v přírodě a pohodlí při knize, tak druhý potřebuje aktivitu po dobu celého dne. Nelze chtít od partnera, aby pro něj bylo příjemné to, co rád dělám já. Když budeme mít oba dost prostoru pro odpočinek podle vlastní chuti, budeme ochotněji vycházet vstříc tomu druhému.