Jak plánovat otěhotnění?

pregnancy-23889_1280

Žena plánující otěhotnění musí především vědět, že v období mezi dvěma menstruačními krváceními jsou tzv. plodné a neplodné dny . Co to znamená? Zrající a oplodnění schopné vajíčko se uvolňuje z vaječníku při prasknutí tzv. Graafova folikulu – při ovulaci, obvykle 13. až 14. den od prvního dne předcházející menstruace. Je odplaveno vytékající folikulární tekutinou a zachytí se na sliznici trychtýřovitého rozšíření vejcovodu  – ampule – nebo na třásních lemujících vyústění vejcovodu do břišní dutiny.

Životnost zárodečných buněk je poměrně krátká: vajíčko může být oplodněno nejpozději do 17 hodin po ovulaci, spermie podrží schopnost proniknout obaly do vajíčka až 48 hodin po souloži. Vajíčko může být tedy oplodněno jednou ze spermií, která tam vnikne po souloži uskutečněné brzy po ovulaci. Možnost vyvolání ovulace souloží, tzv. violentní ovulace, známá např. u samic hlodavců, je diskutována, ale některými autory je připouštěna. Spermie pronikají z pochvy kanálem děložního hrdla, děložní dutinou a vejcovody poměrně rychle – již za 1 hodinu po souloži jsou zjistitelné v ampulární části vejcovodu. Z uvedeného vyplývá, že největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka je v období ovulace, že plodné období menstruačního cyklu je mezi 11. až 14. dnem po začátku přecházejícího menstruačního krvácení, a že tedy partnerský pár plánující otěhotnění by měl mít nechráněné pohlavní styky právě v tomto období.

Skutečnost ovšem není vždy tak jednoduchá a jednoznačná! Daná rada předpokládá, že na vaječníku proběhla ovulace a že prasklý folikul se poté proměnil ve žluté tělísko produkující hormon progesteron. Zrající folikul a okolní tkáň vaječníku vytvářely do ovulace jiný hormon – estrogen. Ale takovýto ovulační cyklus (zrání folikulu s tvorbou estrogenů – ovulace – přeměna folikulu ve žluté tělísko s tvorbou progesteronu a zároveň i estrogenů) nemusí vždy proběhnout. Folikul nepraskne a vajíčko se neuvolní, nevytvoří se žluté tělísko a chybí produkce progesteronu. Folikul přetrvává, tvoří estrogeny – proběhl anovulační cyklus, Přitom se obvykle dostaví v očekávaném termínu krvácení z dělohy, označované v tomto případě jako anovulační.

I u žen s pravidelným krvácením bývají do roka 1 až 2 cykly anovulační. Častější bývají po nástupu menstruace po pubertě, po porodech, potratech, na sklonku plodného období, při vysilujících onemocněních, při některých hormonálních poruchách a ve stresových situacích. Některé ženy mají anovulační cykly častěji – některé dokonce trvale, a jsou proto neplodné.

Zjistit, zda proběhla ovulace a že cyklus je ovulační, lze poměrně jednoduchou metodou – měřením tzv. bazálních teplot. Bazální teplota je tělesná teplota naměřená ráno po probuzení (po dostatečně dlouhé době tělesného klidu) ještě na lůžku a to v pochvě, v konečníku nebo v ústech stále stejným teploměrem (nejraději elektronickým) po dobu 3 až 5 minut. Zjišťování bazální teploty bylo výsledkem snah po objektivním hodnocení teploty u žen s plicní tuberkulózou. Tehdy se prokázalo, že hodnoty naměřené bazální teploty se mění podle fáze menstruačního cyklu. Po ukončení menstruace kolísá bazální teplota něco málo nad 36,5 oC, před ovulačním termínem bývá 1 až 2denní mírný pokles, nato pak náhlý vzestup od 0,3 oC do 0,6 oC s kolísáním nad 37,0 oC trvajícím do 26. dne cyklu, kdy opět klesne pod 37,0 oC.

Hodnoty naměřené bazální teploty zapisované do menstruačního kalendáře vytvoří v průběhu takového cyklu křivku s nižší fází do ovulace a vyšší fázi po ovulaci, odpovídající existenci žlutého tělíska a tvorbě progesteronu. Zvýšení bazální teploty po ovulaci způsobují rozpadové produkty progesteronu, dráždící centrum pro tělesnou teplotu v prodloužené míše. Taková křivka je bifázická. Neproběhla-li ovulace a žluté tělísko se nevytvořilo, je cyklus anovulační, křivka bazálních teplot osciluje celou dobu pod 37,0 oC, je monofázická.

Sledování křivky bazálních teplot umožní určit termín ovulace při plánování rodičovství, a tedy optimální dobu pro oplozovací soulož, která je ve dnech s přechodným poklesem, před vzestupem nad 37,0 oC. Přetrvávání vyšších teplot (tzv. hypertermická fáze) při vynechání menstruace svědčí pro otěhotnění.

Doporučení při plánovaném otěhotnění

Naměřila-li si žena plánující otěhotnění opakovaně monofázickou křivku bazálních teplot, musí se obrátit na gynekologa, který pro diagnostiku anovulačních cyklů využije dalších metod, jako vyšetřování cytologických stěrů z poševní sliznice, vyšetřování cervikálního hlenu, histologického vyšetření děložní sliznice, zjišťování hormonálních hladin v krevním séru a v moči, ev. dalších a podle výsledků doporučí léčbu.

Neotěhotní-li žena při opakovaně zjišťované bifázické křivce bazálních teplot, musí se oba partneři obrátit na gynekologa nebo na speciální poradny pro neplodnost. Příčina neplodnosti může být jak u ženy (asi v 55 %), tak u muže (asi ve 30 až 35 %), nebo u obou (v 5 až 10 %). O neplodnosti páru lze ovšem mluvit až poté, když žena neotěhotněla po nechráněných pohlavních stycích do jednoho roku.

Lze si přesně naplánovat dobu příštího porodu?

Pokud si přejete narození druhého dítěte, nemělo by otěhotnění nastat dříve než za dva roky po posledním porodu. Děloha a ostatní pohlavní orgány potřebují po porodu nejméně dvouletou dobu jakéhosi klidu.

Jak si mají manželé počínat, aby tuto zásadu dodrželi? Používají některou antikoncepční metodu tak dlouho, dokud si přejí, aby otěhotnění nenastalo.

Když pak nastane doba, kdy si přejí, aby vzniklo těhotenství, přestanou antikoncepci používat a využijí k otěhotnění tzv. „plodných dnů“. Podrobnosti uvádíme v následujících kapitolách. Jak dlouho po porodu trvá neplodnost? Donedávna se věřilo, že je žena po porodu neplodná tak dlouho, dokud kojí. Je to však nepravda a mnozí manželé již se dočkali zklamání. Skutečnost je taková, že spolehlivou ochranu před otěhotněním může v období kojení zajistit jedině správně používaná antikoncepce. Přitom je třeba vzít na vědomí, že v období kojení není vhodné používat hormonální antikoncepční tablety, jelikož by mohly nepříznivě ovlivnit tvorbu mateřského mléka i jeho kvalitu. Naopak nejvhodnějším antikoncepčním prostředkem v období kojení (samozřejmě po uplynutí šesti týdnů od porodu) je mužská ochrana (kondom).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *