Čerstvé ovocné a zeleninové ššťávy

vegetable-juices-1725835_1280

Teprve v posledních dvou stoletích vzali lidé na vědomí, žže stav lidského těla je bezprostředně spjat s kvalitou potravy, a začali si vššímat, jestli potrava vůbec odpovídá potřebám lidského těla. Pozvolna se stále více soustřeďuje pozornost na funkce lidského těla a na způsob, jakým využžívá vitální látky, jako minerálie a vitaminy, ze kterých se potrava skládá.

Na celém světě se dosahuje fenomenálních úspěchů při pomáhání tělu zbavovat se nemocí a potힾí, předevšším vššak na úseku léčby ššťávami. Avššak stále ješště nejsou lidé dostatečně informováni o výžživné hodnotě a léčebné síle čerstvých ovocných a zeleninových ššťáv.

Čerstvé šťávy ukázaly jižž na rozhraní dvacátého století, co v nich vězí. Jejich hodnota je dnes uznávána mnoha lékaři, léčiteli, stejně jako dietetology a výživovými poradci. Účinnost ššťáv se odůvodňuje tím, žže se tekutá potrava, získaná oddělením vitálních látek a vody od vlákniny, obzvlᚹtě rychle stráví. Zažžívací pochody, nutné k oddělení vitálních látek od vlákniny, vyžžadují práci zažžívacích orgánů, energii a čas. Strávení celých ovocných plodů a celé zeleniny potřebuje energii a zdroj této energie je v potravě. Část „hutné“ stravy, kterou sníme, se použžije jako „pohonná hmota“ k získání této energie.

orange-987799_1280

Toto je odpověd’ na často kladenou otázku: Proč se místo přípravy ššťáv nemají jíst ovocné plody, saláty a zelenina vcelku? Vláknina nemá žžádnou výžživnou cenu, ale působí jako „metla“ v zažžívacím ústrojí a podporuje trávicí pochod. Kdyžž projde vláknina žaludkem, dvanácterníkem a konečně asi sedm a půl metru dlouhým tenkým střevem, dosáhne tlustého střeva jako mikroskopicky malé části celulózy, které jsou pro něj i v této formě balastem a jako takový jsou použžity. Bez vlákniny jako balastu se nemůžže udržžet tlusté střevo – a tělo jako celek – zdravé. Je proto nevyhnutelné, aby dobře vyvើená výžživa vžždy také obsahovala celé čerstvé ovocné plody a saláty z různých druhů syrové zeleniny.

Je prakticky nemožžné, i organickým pěstováním, získat z některého semene plnohodnotný produkt, protožže při pěstování rostlin hraje důležžitou roli mnoho faktorů, které se mohou místy podstatně liššit. V dneššní době má skoro kažždá potravina více druhů. Různé druhy karotky se například lišší svým obsahem minerálií a toto platí i o jiných rostlinných potravinách. Zveřejňované informace o účinných látkách v potravinách považujte vždy jen za vššeobecná doporučení, protožže půda, klima, území, stejně jako způsob pěstování, mohou být rozdílné. Pokud bereme při sestavování naší stravy zřetel na rozmanitost plodů, salátů a zeleniny, nemusíme si dělat starosti o minerálie a vitaminy, které našše tělo potřebuje.

carrot-juice-1623079_1280

Máme šštěstí, jestližže můžžeme mít potraviny organicky vypěstované, nežž kdyžž musíme vzít ty, které jsou k dispozici, bez ohledu na kvalitu. Je ale chyba, být fanatickým nebo přehnaně puntičkářským při výběru potravin, které musíme koupit v samoobsluze nebo v obchodě se zeleninou. Jestli vššak je ve vás vašše osobní mínění o správném pěstování potravin hluboce zakořeněno, pak je  nejlepšší odstěhovat se na venkov a pěstovat si vlastní potravu. Dávejte pozor na to, abyste koupili to nejčerstvějšší a nejkvalitnějšší, co můžžete najít. Je jedno, jestli se jedná o ovoce a zeleninu na vṚ salát nebo na ššťávu.

Našše tělo je složženo z miliard mikroskopických buněk. Na nich závisí našše existence. Buňky potřebují potravu, žživou potravu. Strava musí být žživá (organická). Soli a minerálie musí být žživé, to znamená organické, aby je lidské tělo mohlo přijmout a použžít k regeneraci svých buněk a tkání. Sluneční paprsky přenᚹejí energii do rostlinného žživota a přitom aktivují enzymy. Za pomocí této síly se přeměňují vhodné elementy v potravě z anorganických na organické neboli žživot obsahující. Díky vědeckým výzkumům jsme dnes schopni analyzovat a přesně určit prvky obsažžené v potravinách a tyto potom přivést do harmonické rovnováhy, odpovídající potřebám těla.

Jestližže nepijeme dostatečné množžství čerstvých syrových ššťáv, pak víme, žže naše tělo nemůžže plně pokrýt svoji potřebu enzymů, které jsou pro náš organismus nezbytné a klíčové. Mimo úrazů musí kažždá oprava a kažždá regenerace naššeho těla přicházet zevnitř. Když nejsou tyto prvky obsažženy v krvi, buňkách, tkáních, orgánech, žžlázách a zbývajícím těle ve správném poměru, nebo když.je jednoho prvku nedostatek, tělo ztratí rovnováhu a vznikne stav, který je známý jako toxémie. A toxémie je, jednodušše řečeno otrava.

Abychom získali správnou zdravotní rovnováhu, musí být větššina potravy, kterou jíme, živá, vitální, obsahující organické prvky. Tyto prvky jsou obsažženy v čerstvých, syrových plodech, salátech, ovoci, zelenině, a obsahují je taktéž ořechy a semena.

Kyslík je jedním z nejdůležžitějšších prvků pro náš organizmus. Vařením vššak potrava kyslík ztrácí. Větššina enzymů se při 54°C rozrušší, a ztrácí se převើná část žživé síly, které je k výžživě třeba.

Skutečnost, žže žžily a ješště žžijí generace milionů lidí, které nejedly skoro nic jiného nežž vařenou stravu, není důkazem toho, žže existovaly proto, žže se žživily vařenými potravinami. Ve skutečnosti se nalézají tito lidé ve stavu jakéhosi dekadentního existování, cožž potvrzují jejich otrávená těla. Proč by byly jinak nemocnice přeplněné a přetힾené? Proč se ročně prodají vagóny prṚků na bolesti? Proč jsou tak časté srdeční choroby, cukrovka, rakovina, plicní nemoci, předčasná senilita a předčasná smrt!

Lidské tělo je obdařeno nesmírnou odolností proti tělesným prohřešškům. Kdyžž jíme něco „nevhodného“ nebo něco, co se nesnᚹí s našší potřebou výžživných látek nebo jejich rovnováhou, potom trpíme. Jsme varováni například bolestmi, které vedou nakonec k nemocem a konec konců k nespočetným chronickým chorobám, kterými je postižžena velká část lidstva. Příznaky se neprojeví větššinou ihned, ale potřebují, vzhledem k enormní odolnosti těla, dny, měsíce nebo roky k propuknutí vᾞné choroby.

Jakmile se dáme přirozenou cestou, abychom znovu získali a uchovali si zdraví, pocítíme radost a šštěstí ze zlepššení, které se dostaví přenesením přirozených zásad do denní praxe. Jea zvlṚtní a politováníhodné, žže tolik lidí o tomto tématu nepřemýššlí, a úmyslně a zvolna znovu a znovu upadá do toxémie a dekadence.

Jestližže denně opatříme naššemu tělu elementy, ze kterých je samo složženo, můžžeme se t칚it dobrému zdraví za předpokladu, žže věnujeme přiměřenou pozornost a ohled druhé části naššeho bytí, našší dušši a dušševnu.

Ani ta nejlepšší strava na světě nezabrání chátrání naššeho těla, jestližže jsme ustavičně vystaveni zlobě, strachu, starostem, zklamání a negativním stavům našší mysli.

Jestližže nejíme, zemřeme. Nejíme-li stravu, která našše tělo správně vyžživuje, zemřeme nejen předčasně, ale na cestě ke smrti ješště trpíme …

Pamatujte!

1) Záležží zcela na nás, jestli to, co jíme, vede k výžživě, nadváze nebo k podvýžživě!

2) Kažždá radost a kažždý úspěch v povolání je založžen na dobrém zdravotním stavu a vitalitě těla!

3) ŠŠťávami, které extrahujete z čerstvých syrových plodů a zeleniny, můžžete opatřit vššechny buňky a tkáně svého těla lehce stravitelnými a vstřebatelnými prvky a enzymy z potravin, které potřebují.

Zdroj:

Kniha Dr. Norman W. Walker: Čerstvé ovocné a zeleninové ššťávy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *